|
|
Brno Jižní Město na Poříčí, lokalita Trojmostí Komunikační prostor sociální soudržnosti komunity, polyfunkční objekt a prostor
Prokešová, Markéta ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Cílem práce je pochopení místa, jeho analýza, úvahy o budoucím rozvoji a následně návrh nové městské části, objektů, renovací a úprav. V návrhu je potřeba myslet na společenské a kulturní funkce pro zajištění pohodlného života obyvatel, sociální interakce v již stávající komunitě a podpora příchozích rezidentů v nové městské části. Semestrální práce navazuje na návrh revitalizace Svratky od pana prof. Ing. arch. Ivana Rullera, rozvíjí jeho potenciál a uvažuje o dalším rozšíření.
|
|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Kosovská otázka a česká zahraniční politika
Zavada, Milan ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Kosovská otázka a česká zahraniční politika se zabývá dvěma hlavními aspekty vztahů mezi Českou republikou a Republikou Kosovo: aspektem vzájemných hospodářských vztahů a českou rozvojovou pomocí. Těžiště práce je především ve vzájemných vztazích od vyhlášení nezávislosti Kosova až do současnosti. Práce analyzuje českou zahraniční politiku v těchto dvou aspektech a porovnává je s vybranými zeměmi Balkánu. Všechny srovnávané země Balkánu budou pro komparace představeny ve vybraných parametrech, stejně jako diplomaticko-politické vztahy mezi Českou republikou a Kosovem. Právě tato komparace nám umožní zhodnotit výsledky práce české diplomacie vůči Kosovu. Práce dochází k závěru, že vývoj česko-kosovských vztahů ve všech zkoumaných aspektech, se s ohledem na doposud přezíravý postoj části české politické reprezentace, vyvíjí až překvapivě progresivně, nicméně se jedná zpravidla o dílčí akce, nikoliv výsledek systematického přístupu české zahraniční politiky.
|
|
|
Normalizace s nomády. Československo-mongolské politické, hospodářské a kulturní vztahy v letech 1968-1984
Pokorný, Miroslav ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá vztahy mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskou lidovou republikou v době normalizace. Práce je zaměřena na období proměn vazeb mezi oběma zeměmi od tzv. pražského jara do odstavení Jumdžágína Cedenbala, předsedy vlády Mongolské lidové republiky, v roce 1984. Práce obsahuje pět kapitol, které pokrývají zahraniční politiku, ekonomické vztahy, ideologické a kulturní oblasti československo-mongolských vztahů v průběhu období normalizace. Obsah práce vychází především z primárních zdrojů: vládní delegace, dobové články, oficiální zprávy, kulturní akce a další archivní materiály. Díky těmto zdrojům bylo možné věrohodně popsat vztahy obou zemí ve výše zmíněném období.
|
|
|
Brno Jižní Město na Poříčí, lokalita Trojmostí Komunikační prostor sociální soudržnosti komunity, polyfunkční objekt a prostor
Prokešová, Markéta ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Cílem práce je pochopení místa, jeho analýza, úvahy o budoucím rozvoji a následně návrh nové městské části, objektů, renovací a úprav. V návrhu je potřeba myslet na společenské a kulturní funkce pro zajištění pohodlného života obyvatel, sociální interakce v již stávající komunitě a podpora příchozích rezidentů v nové městské části. Semestrální práce navazuje na návrh revitalizace Svratky od pana prof. Ing. arch. Ivana Rullera, rozvíjí jeho potenciál a uvažuje o dalším rozšíření.
|
|
|
Hospodářské vztahy mezi Ruskou federací a Indií
Pergler, Vladislav ; Hinčica, Vít (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
V této bakalářské práci je popisován vývoj hospodářských vztahů mezi Ruskou federací a Indií. Teoretická část je zaměřena na popis historického vývoje jak ekonomických, tak i politických vztahů mezi Indií a Ruskem od začátku 20. století. Praktická část zahrnuje především podrobnou analýzu mezinárodního obchodu se zbožím a službami v období od roku 2003 do roku 2015.
|
|
|
Vývoj hospodářských vztahů mezi Francií a bývalými koloniemi v období druhé koloniální říše
Rejmíš, Vojtěch ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem ekonomických vztahů mezi Francií a jejími bývalými koloniemi. Chronologicky popisuje jejich průběh od kolonizace po současnost a hledá jeho společné aspekty a rozdíly mezi jednotlivými koloniemi, případně seskupeními více kolonií. Cílem je potvrzení hypotézy, že koloniální minulost má vliv i na dnešní hospodářské vztahy, a to v různém rozsahu podle toho, jak intenzivní a soustavné tyto vztahy byly během koloniální éry. Jako analytický nástroj pro posouzení rozdílů mezi francouzsko-vietnamskými a francouzsko-africkými hospodářskými vztahy použiji gravitační model obchodu.
|
|
|
Development of the economic relations between Germany and the Visegrád Group before and after east enlargement of the EU
Karnitskaya, Helena ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmárová, Pavla (oponent)
V důsledku východního rozšíření Evropské unie se v roce 2004 připojily ke společenství evropských zemí mimo jiné i státy Visegrádské čtyřky - Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko. Tato významná událost zásadně ovlivnila rozvoj a průběh transformace těchto zemí. Cílem předložené práce je zjistit, jaký vliv mělo východní rozšíření EU na ekonomické vztahy Německa se státy Visegrádské čtyřky. Analýza ekonomických vztahů se přitom soustředí na dvě klíčové dimenze: na spoluprácí ve vzájemném obchodu a rovněž na přímé investice z Německa. Práce je členěna do třech oddílů: dvou teoretických a jednoho praktického. První část práce se věnuje integračním krokům středovýchodoevropských států v 90. letech a jejich vlivu na dynamický rozvoj ekonomické spolupráce s Německem. V tomto oddílu bude také tematizována role Německa při formování podmínek východního rozšíření a stejně tak zmíněny zájmy německé podnikové scény na ekonomickou činnost ve zkoumaném regionu. V druhém oddílu budou upřesněny pojmy mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic. Tato část má za cíl stanovit komparativní kritéria, která napomůžou při zodpovězení výzkumné otázky a hypotézy ohledně přínosu a vlivu členství čtyř visegrádských států v EU na jejich ekonomické vztahy s Německem. Dále následují čtyři komparativní studie o...
|
|
| |
|
|
Analýza vybraných aspektů česko-kosovských vztahů v perspektivě jižního Balkánu mezi lety 2008-2014
Zavada, Milan ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Analýza vybraných aspektů česko-kosovských vztahů v perspektivě jižního Balkánu mezi lety 2008-2014: se zabývá aspekty vzájemných diplomatických, hospodářských vztahů a českou rozvojovou pomocí. Těžiště práce je především v empirickém zkoumání málo známých faktů a také zda dochází k nějaké formě znevýhodňování Kosova ve vzájemných vztazích od vyhlášení nezávislosti Kosova až do současnosti. Práce analyzuje českou zahraniční politiku v těchto třech aspektech a porovnává je s vybranými zeměmi Balkánu. Všechny srovnávané země Balkánu budou pro komparace představeny ve vybraných parametrech, stejně jako diplomaticko-politické vztahy mezi Českou republikou a Kosovem. Právě tato komparace nám umožní zhodnotit výsledky práce české diplomacie vůči Kosovu. Práce dochází k závěru, že přes předsudky české veřejnosti a části politické reprezentace vůči Albáncům nejsou vzájemné vztahy ovlivněny.
|
host ::
RSS.